András Ferenc Kovács

András Ferenc Kovács, básník a překladatel, vůdčí postava IV. literární generace “Forrás” (Pramen) v Transylvánii a redaktor rubriky poezie časopisu Látó, se narodil roku 1959 v rumunském Satu Mare. Je autorem řady vysoce stylizovaných sbírek poezie: Ponaučení námořníka Henrika (1983), Stěhování (1993), Metám kostky o tvou duši (1994), V adventním sněhu andělé (1998) a o své tvorbě říká: “Forma osvobozuje. Píšeme-li vázanou formou, začneme jinak přemýšlet, vytanou nám jiná slova, naše myšlení se najednou pustí zcela jinými kanály.” András Ferenc Kovács je nositelem ceny Rumunského svazu spisovatelů za rok 1983 a ceny Tibora Déryho za rok 1992.
A Christophorus zpíval

přes temnou hloubku chci tě vzít
na zádech na svých ramenou
ať neleká mě dravý proud
přes temnou hloubku chci tě vzít
jak noci nesou hvězdný třpyt
jak vítr nese letní den
jak větev kývá pupenem
jak bolest nést tě nad vodou
přes divou vodu chci tě vzít
na zádech na svých ramenou
ať neleká mě dravý proud
před divou vodu chci tě vzít
jak osud za jho vesmír mít
jak větev kývá pupenem
v tvém nitru moje smrt se hne
dno bolu když lze zahlédnout
přes temnou hloubku chci tě vzít
na zádech na svých ramenou
ať neleká mě dravý proud
přes temnou hloubku chci tě vzít
jak tlukot může v krvi znít
jak větev kývá pupenem
když k nicotě se prožene
bolest jež sevře mě jak proud
přes divou vodu chci tě vzít
na zádech na svých ramenou
ať už mě hříchy neženou
přes divou vodu chci tě vzít
sám torzo celek uchopit
tak nést tě na svých ramenou
jak bolest nést tě nad vodou
jak větev kývá pupenem
jak vítr nese vůni sen
tíž hvězdy z prázdna zrozené

Překlad Petr Borkovec