András Ferenc
Kovács
András Ferenc Kovács, básník a překladatel, vůdčí postava IV. literární generace “Forrás” (Pramen) v Transylvánii a redaktor rubriky poezie časopisu Látó, se narodil roku 1959 v rumunském Satu Mare. Je autorem řady vysoce stylizovaných sbírek poezie: Ponaučení námořníka Henrika (1983), Stěhování (1993), Metám kostky o tvou duši (1994), V adventním sněhu andělé (1998) a o své tvorbě říká: “Forma osvobozuje. Píšeme-li vázanou formou, začneme jinak přemýšlet, vytanou nám jiná slova, naše myšlení se najednou pustí zcela jinými kanály.” András Ferenc Kovács je nositelem ceny Rumunského svazu spisovatelů za rok 1983 a ceny Tibora Déryho za rok 1992.
|
A Christophorus zpíval
přes temnou hloubku chci tě vzít na zádech na svých ramenou ať neleká mě dravý proud přes temnou hloubku chci tě vzít jak noci nesou hvězdný třpyt jak vítr nese letní den jak větev kývá pupenem jak bolest nést tě nad vodou přes divou vodu chci tě vzít na zádech na svých ramenou ať neleká mě dravý proud před divou vodu chci tě vzít jak osud za jho vesmír mít jak větev kývá pupenem v tvém nitru moje smrt se hne dno bolu když lze zahlédnout přes temnou hloubku chci tě vzít na zádech na svých ramenou ať neleká mě dravý proud přes temnou hloubku chci tě vzít jak tlukot může v krvi znít jak větev kývá pupenem když k nicotě se prožene bolest jež sevře mě jak proud přes divou vodu chci tě vzít na zádech na svých ramenou ať už mě hříchy neženou přes divou vodu chci tě vzít sám torzo celek uchopit tak nést tě na svých ramenou jak bolest nést tě nad vodou jak větev kývá pupenem jak vítr nese vůni sen tíž hvězdy z prázdna zrozené Překlad Petr Borkovec |